|
|
Makroobezřetnosntí politika v kontextu ekonomicko-politické nejistoty
Jetelina, Patrik
Diplomová práce zkoumá úvěrovou aktivitu v kontextu ekonomicko-politické nejistoty (index EPU) a makroobezřetnosntí politiky (index MPI). Empirická analý-za je provedena prostřednicím regrese panelových dat za státy Evropské unie mezi lety 1998 až 2015. Dataset pro analýzu obsahuje data za 5 176 bank z databáze Orbis, makroekonomická dat z Eurostatu a statistického skladu ECB v roční frekvenci. Regresní analýza je provedena pomocí fixních efektů. Výsledky empirické analýzy potvrzují vliv, kdy interakce mezi MPI a EPU snižuje negativní vliv ekonomicko-politické nejistoty na úvěrovou aktivitu bank.
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Does monetary policy reinforce the effects of macroprudential policy?
Livorová, Barbara ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Ehrenbergerová, Dominika (oponent)
Tato práce zkoumá, zda se liší vliv makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí během různých fází cyklu měnové politiky. Data zahrnují 33 států s vyspělou a 39 států s rozvíjející se tržní ekonomikou v průběhu let 1990-2019. Pro odhad parametrů modelů byla použita ekono- metrická metoda GMM. Výsledky pro jednotlivé typy makroobezřetnostních nástrojů a jejich souhrný efekt reprezentovaný indexem makroobezřetnos- tní politiky ukazují, že utahování měnové politiky v průměru posiluje vlivy makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí. Účinek různých typů makroobřetnostních nástrojů na růst úvěrů a růst cen nemovitostí se vzájemně liší podle fáze měnové politiky. Výsledky naznačují, že nástroje makroobřetnostní politiky účinně omezují růst cen nemovitostí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Avšak jejich účinnost je menší v zemích s rozvíje- jící se tržní ekonomikou. Vlivy makroobezřetnostních nástrojů na růst úvěrů jsou o něco větší v zemích s rozvíjející se tržní ekonomikou než v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Diplomová práce přispívá k rozrůstající se literatuře zabývající se účinky makroobezřetnostní politiky na úvěry a ceny nemovitostí a na interakci makroobezřetnostní a měnové politiky. Klasifkace JEL E52, E58, G21, G28, E32 Klíčová slova Makroobezřetnostní...
|
|
|
Topics in Real Estate Analysis and Macroprudential Policy
Hejlová, Hana ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent) ; Olszewski, Krzysztof (oponent) ; Rychtárik, Štefan (oponent)
Tato dizertační práce se skládá ze tří kapitol věnovaných analýze cen rezidenčních a komerčních nemovitostí, vyhodnocování rizik spojených s expozicemi zajištěnými rezidenčními nemovitostmi a kalibraci makroobezřenostních nástrojů zaměřených na dlužníky. Každá z kapitol představuje jeden nebo více obecných přístupů, které mohou být využity pro analýzy různých zemí. Všechny kapitoly však také ukazují konkrétní aplikaci pro Českou republiku nebo země střední a východní Evropy. V první kapitole představujeme aplikaci standardního modelu invertované poptávky pro odhad rovnovážných cen nemovitostí v České republice. Tento model dále rozšiřujeme o efekt stárnutí populace s dopady do efektivní poptávky po vlastnickém bydlení. Dále prezentujeme model alternativní, který uvažuje možné vzájemně se posilující působení mezi cenami bydlení, hypotečními úvěry a ekonomickou aktivitou. S jeho využitím následně testujeme přítomnost nelineárního chování cen nemovitostí v České republice v krátkém období, čímž rozšiřujeme omezené množství empirických prací na toto téma. V další části odhlížíme od ekonomických fundamentů, které mohou vést v případě procykličnosti k zavádějícím výsledkům, a uvádíme originální přístup k analýze cen bydlení založený na porovnání vývoje transakčních a nabídkových cen. Uvažujeme přitom, že...
|
|
|
Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework
Malovaná, Simona ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent) ; Juselius, John Mikael (oponent) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tato dizertační práce je složena ze čtyř empirických článků analyzujících a diskutujících politiky centrální banky v po-krizovém období. Po světové finanční krizi začali centrální bankéři a další regulátoři čelit mnoha novým výzvám, mezi které patří dlouhé období uvolněné měnové politiky, vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu a interakce makroobezřetnostní, mikroobezřetnostní a měnové politiky. Nad rámec toho se musí vypořádat s nejistotou ohledně transmise a efektivnosti nově zaváděných makroobezřetnostních opatření. Empirické analýzy se zaměřují primárně na Českou republiku a její bankovní sektor s malou výjimkou první eseje. Za využití dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny první esej ukazuje, že měnové zpřísňování má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a na poměr kapitálu k aktivům bank, přičemž tyto efekty výrazně zesilují od poloviny 2011. Toto podporuje názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. podporuje růst úvěrového cyklu. Druhá esej hodnotí transmisi vyšších dodatečných kapitálových požadavků vycházejících z kapitálových polštářů a kapitálových požadavků pod Pilířem 2 na kapitálový poměr bank, kapitálový přebytek a implicitní rizikové váhy. Výsledky ukazují, že banky sníží svůj kapitálový přebytek v reakci na vyšší kapitálové...
|
|
|
Macroprudential Policy and its Impact on the Real Estate Market
Wdowyczynová, Lucie ; Malovaná, Simona (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Po nedávné celosvětové finanční krizi začaly nástroje makroobezřetnostní politiky zaujímat významnou roli v udržování finanční stability. V mnoha zemích jsou tyto nástroje rozsáhle používány teprve krátkou dobu a jejich efektivita je proto často obtížně hodnotitelná. Použití indexu jako veličiny zastupující makroobezřetnostní politiku je jednou z možností, jak měřit vliv této politiky. V této práci je vytvořen index, který, na rozdíl od jiných studií, zahrnuje také faktor intenzity. Výsledky jsou převážně v souladu s ekonomickou intuicí a existujícími studiemi a naznačují, že podobně vytovřené indexy mohou pomoci porozumět vlivu politik na ceny nemovitostí a množství úvěrů v ekonomice. Klasifikace F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klíčová slova makroobezřetnostní politika, systémové riziko, růst cen nemovitostí, růst úvěrů E-mail autora Lucie.Wdowyczynova@hotmail.com E-mail vedoucího práce Simona.Malovana@gmail.com
|
|
|
Interaction between Macroprudential and Monetary Policies, and Bank Runs
Kolomazníková, Barbora ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce je zaměřena na koordinaci monetárních a makroprudenčních politik v přítomnosti ,,runů" na banky. Především je zkoumáno, zdali by tyto dvě politiky měly být koordinované a tedy v kompetenci jedné centrální autority, a nebo jestli by měly být rozhodovány nezávisle. Dále se práce soustředí na to, jestli je tento výsledek ovlivněn případným runem na banku a jak taková událost působí na efektivitu obou politik. \\ Výsledky simulací zkoumaného modelu naznačují, že koordinovat monetární a makroprudenční politiky je méně efektivní, než je rozhodovat samostatně. Důvod může být ten, že v případě koordinace je oběma politikám přidělen stejný cíl. Toto může způsobit neefektivitu daných politik, jelikož obě musí být určeny tak, aby splňovaly monetární i makroprudenční cíle. Na druhou stranu koordinace politik v přítomnosti runu na banku snižuje pravděpodobnost dalšího ,,runu" a tedy přispívá k větší finanční stabilitě. Důvodem je to, že pokud nastane run na banku, tak v případě koordinace daná centrální autorita volí agresivnější makroprudenční politiku a tím eliminuje pravděpodobnost dalšího runu. Run na banku sám o sobě nemá vliv na rozhodnutí, jestli by politiky měly být praktikovány koordinovaně nebo nezávisle. Avšak run způsobuje, že se monetární i makroprudenční politika stávají účinnějšími. Účinnost je...
|
|
|
Should Inflation Measures Used by Central Banks Incorporate House Prices?: The Czech National Bank’s Approach
Hampl, Mojmír ; Havránek, Tomáš
V tomto článku popisujeme jeden z možných přístupů České národní banky k částečnému integrování politiky v oblasti finanční stability do rozhodování o tradičních měnověpolitických otázkách. Tímto přístupem je použití širšího měřítka inflace, které dává významnou váhu cenám rezidenčních nemovitostí a je bráno do úvahy spolu s oficiální spotřebitelskou inflací. Argumentujeme, že z teoretického hlediska je širší měřítko inflace nejméně stejně vhodné pro měření změny kupní síly peněz, ale také přiznáváme praktické problémy, které jsou s jeho využitím spojeny.
Plný text:  PDF
|
|
|
Caps on Loan-to-Value ratio: Can they reduce housing bubble and credit growth?
Šubáková, Dominika ; Jašová, Martina (vedoucí práce) ; Žigraiová, Diana (oponent)
S rostoucí tendencí využívání maximálního povoleného limitu na loan-to-value (LTV) ratio, jakožto nástroje makroprudenční politiky, rostou také požadavky na správné porozumění a využití v praxi. Empirických prací zabývajících se tímto nástrojem je stále nedostatek. Cílem této diplomové práce je praktické ověření účinnosti tohoto nástroje na vzorku šesti rozvinutých ekonomik, a to Nizozemsku, Švédsku, Irsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. K dosažení tohoto cíle analyzujeme dopady omezení LTV na růst úvěrů domácností, podíl hypoték na HDP a růst cen nemovitostí. LTV limity nejsou harmonizovaným měřítkem a jejich implementace na národní úrovni zahrnuje řadu specifik, které brání mezinárodnímu srovnání. Proto navrhujeme vytvoření LTV indexu, který vezme v úvahu specifické aspekty tohoto měřítka. Aplikací LTV indexu na zkoumaném vzorku zemí potvrzujeme účinnost nástroje a jeho pozitivní dopad na zmírnění růstu úvěrů, hypoték a cen nemovitostí. Klasifikace JEL E44, E51, E52, E58, G21 Klíčová slova omezení loan-to-value ratio, maximální LTV limit, makroprudenční politika, LTV index, růst cen nemovitostí, růst úvěrů, finanční stabilita.
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
host ::
RSS.